Ondra

Jmenuji se Ondra, je mi 26 let a od 23 let žiji s vědomím, že jsem onemocněl Tay-Sachsovou chorobou. Jako dítě jsem dělal karate, později od 11 let zhruba do 21 let jsem se věnoval aikidu. Pravděpodobně díky těmto sportům, a to především aikidu, kde jsem se naučil padat, vděčím za to, že při pádech, ke kterým bohužel dochází, jsem se vážně nezranil. Rád jsem dělal i jiné sportovní aktivity, jako jízdu na kole, lyžování, plavání, turistika i mnoho dalšího. Bohužel nemoc mě postupně připravila o to, co jsem měl rád. V současné době především hodně rehabilituji, dělám doporučené podpůrné cviky, v nemocnici cvičím na motomedu, v bazénu, cvičím s rehabilitační sestřičkou, chodím na krátké procházky. Mé problémy s pohybem, s jemnou i hrubou motorikou a potíže s řečí se začali projevovat okolo 15 let. Velice špatně jsem se vyrovnával s postupně se zhoršující mojí komunikací s ostatními. Řečové schopnosti mě velmi limitují v sociální oblasti. Do svého denního programu jsem musel zařadit logopedická cvičení i vzhledem k tomu, že jsem začal mít potíže s polykáním. Kvůli nemoci jsem se musel vzdát i svých snů, chtěl jsem podnikat v oblasti cukrářství. Snažím se stále pracovat, být prospěšný. Pracovní kolektiv mi dává pocit, že patřím do nějaké sociální skupiny. Zajímá mě vše kolem IT, AI, počítačový her, rád chodím do kina, poslouchám moderní hudbu, rád se setkávám s přáteli, kteří mají rádi žánr Comic - Con.